Billy pocházel z jednoho krmného místa v Brně, kdy byl přijat původně jen do léčení s ohledem na vážnější zdravotní stav, ale nakonec se už po vyléčení zpět nevracel. Billy byl ten nejhodnější kocourek, jaký kdy v naší péči byl. Hrozně milý, klidný, vděčný, nenáročný, mazlivý, a mohli bychom pokračovat. Není tedy divu, že jsme si ho všichni moc zamilovali. Po léčbě, kterou potřeboval po přijetí k nám, protože si z venku donesl několik zdravotních neduhů, se z něj navíc vyloupnul i velký krasavec. Předchozí rok jen prospíval, vše bylo úplně v pořádku, až to před pár dny nečekaně udeřilo. Původně jsme mysleli že bojujeme s jinou nemocí, ale po dalších a dalších testech jsme zjistili, že tělíčko Billyho zasáhla leukémie-ačkoliv dřívější testy vyšly negativní, nyní přišel zvrat. Bohužel do posledních dní nebylo nic znát a tak jsme měli jen velmi málo času, ač byl mlaďounký, nemoc byla rychlá a nelítostná. Po konzultaci s několika veterináři jsme se rozhodli nechat Billyho odejít tam, kde už trpět nebude. Trápit ho další hospitalizací a pokusy, i když jsme věděli jak na tom je, když by stejně během pár dní odešel, jen dost možná někde sám opuštěný někde na veterině, jsme pro něj nechtěli, takoví sobci být neumíme. Odešel s námi milován do posledních vteřin. Do posledních vteřin slyšel jak moc pro nás znamenal. Do posledních vteřin vrněl a otíral se s láskou hlavičkou o ruku, jak to uměl jen on. Billíčku, zažili jsme už nemálo odchodů za duhu, ale ten tvůj nám zlomil srdce natolik, že už ho nic nespraví. Bolí nás nepopsatelně, žes měl tak málo času na tomto světě a hnusná nemoc ti nedala víc, není to fér.
